Josefa Tomanová

Bytem Zboněk 35, narozena 23.8.1914, zemřela 24.8.2001

Vedla místní lidovou knihovnu od roku 1980 do roku 1993, půjčovní den býval v sobotu – jako dítě školou povinné jsem si tam chodila půjčovat knihy, abych mohla něco napsat do čtenářského deníku. Mamka si tam vždycky půjčovala časopis 100+1.

Byla u ní telefonní stanice, to znamenalo, že kdo si z dědiny potřeboval zatelefonovat, tak mohl jít k ní a ona mu umožnila telefonovat, samozřejmě se telefonát na základě měření stopkami musel zaplatit. Později se před místní knihovnou nainstalovala telefonní budka a k paní Tomanové lidé nemuseli chodit telefonovat a ještě později, až měl téměř každý občan mobilní telefon, byla telefonní budka odstraněna.

Pokud měl být někomu z dědiny doručen telegram, tak ho zatelefonovali k ní a ona telegram doručila kdykoli.

Byla členkou svazu žen.

Byla předsedou červeného kříže.

Byla ve sboru pro občanské záležitosti a chodila spoluobčanům blahopřát při významných životních jubileích většinou s panem Oldřichem Hrazdírou nebo i s panem Milošem Randulou.

Lidé si u ní kupovali plynové bomby na vaření ke sporáku, také jsme tam chodili – vzali jsme dvoukolák a jeli jsme.

Pošta pro Zboněk a Klevetov se ráno vozila k ní a ona ji roztřídila a roznesla po domech včetně důchodů, každý den vybrala místní poštovní schránky (jedna byla umístěna v Klevetově na domě Lepkových č.p. 1 a druhá na budově tehdejší místní knihovny). – pamatuji si jak měla takovou velkou koženou brašnu, kde nosila všechnu poštu a taky si pamatuji schránku na našem domě.

Byla to velmi ochotná paní, která dělala pro spoluobčany spoustu záslužných věcí, a proto si myslím, že jí právem patří na našich webových stránkách čestné místo.

Napsala Martina Randulová

Paní Tomanová a pan Miloš Randula byli blahopřát panovi Rudolfovi Ševčíkovi