Přírodní park Halasovo Kunštátsko se nachází v severozápadní části okresu Blansko a jeho centrem je více než dvouapůltisícové město Kunštát. Park je celoročně volně přístupný a pohyb v něm není nijak zásadně omezen.
Název
Tento park získal své jméno po básníku Františku Halasovi. Tento významný český básník prožil část svého života právě v Kunštátě. Tento kraj si velice zamiloval a napsal o něm lyrickou báseň „Já se tam vrátím“. Velmi často ve Zboňku navštěvoval svého přítele Theodora Hejla, se kterým prožíval klukovská léta, snad právě proto se zmiňuje o vesničce Zboněk jako o něčem, na co se nezapomíná. Roku 1945 se stal prvním čestným občanem města Kunštátu. Na kunštátském hřbitově jsou také František Halas i jeho žena pohřbeni.
Poloha, rozloha, vznik
Samotný přírodní park Halasovo Kunštátsko je jednou ze tří částí Mikroregionu Kunštátsko – Lysicko.
Rozloha tohoto parku činí 685 km² a vyhlášen byl roku 1980 a novelizován roku 1994. Další dvě části mikroregionu tvoří park Svratecká hornatina o rozloze 100,7 km², vyhlášený v roce 1990, který leží západně od Halasova Kuštátska, a park Lysicko o rozloze 40,2 km², vyhlášený v roce 1994, který leží jižně od Halasova Kunštátska.
Park se rozkládá na katastrálním území nebo na části katastrálního území téměř třiceti obcí, mezi které patří: Drnovice, Hluboké u Kunštátu, Jasinov, Klevetov, Kunice, Kunštát, Letovice, Lhota u Letovic, Louka, Makov, Nýrov, Ořechov, Petrov, Rozseč nad Kunštátem, Rozsíčka, Rudka, Sasina, Sebranice, Sulíkov, Svitávka, Sychotín, Tasovice, Touboř, Újezd u Kunštátu, Voděrady, Vřesice, Zábludov, Zboněk, Zbraslavec.
Území je tvořenou členitou vrchovinou, přičemž nejnižší bod se nachází ve výšce 320 m n. m. a nejvyšší vrchol Kulíšek sahá do výše 691 m n. m. Jedná se o východní okraj Českomoravské vrchoviny, konkrétně Kunštátské vrchoviny a Sýkořské hornatiny, východní okraj se svažuje do Boskovické brázdy.
Dnes jsou parkem pořádány různé pochody a cyklojízdy, park je volně přístupný.
Informace čerpány z webových stránek
