Počátek mlynářského rodu Jarošů je dle církevních záznamů datován od roku 1585. Dnešní podoba mlýna včetně technologického zařízení pochází z doby po roce 1861, kdy mlýn včetně všech domů směrem k železniční trati vyhořel od jisker lokomotivy projíždějícího vlaku. Poté byla v roce 1863 a 1904 provedena celková přestavba mlýna, včetně obytné části.
Pohon mlýna s pěti mlýnskými koly byl v roce 1914 nahrazen Francisovou vodní turbínou vyrobenou v ČKD Blansko. Provoz mlýna byl ukončen v roce 1919, vodní turbína je osazena generátorem a je zahájena výroba elektrické energie ve Zboňku. Vodní elektrárna je v roce 1998 osazena novou automaticky řízenou Kaplanovou turbínou, typ SK-710, ČKD Turbotechcs, s.r.o. Rájec-Jestřebí.
První dieselelektrické soustrojí je v roce 1914 zakoupeno od p. Reichela v Perné u Lysic, kde je provozováno do roku 1919 a poté je přemístěno do nově vystavěné budovy elektrárny ve Zboňku, spolu s nově zakoupeným soustrojím z elektrických drah Brno, obojí o výkonu 80 a 120 kW/h. V roce 1929 byla vystavěna další budova pro třetí, nové a největší, soustrojí o výkonu 200 kW/h. Elektřinou jsou po vlastních rozvodných sítích zásobovány okolní obce a městečka, nejdále Jevíčko. V roce 1952 jsou elektrárny znárodněny a následně v roce 1956 dvě soustrojí palicemi rozbita a třetí odvezeno do Hulína. Budovy dieselové elektrárny jsou v současné době využívány pro pilařskou výrobu.
Původní dřevěná pila s jednolistovou rámovou pilou vystavěná v r. 1914 byla v r. 1942 přestavěna do dnešní podoby a původní rámovka v r. 1948 nahrazena dvěma novými katry fy. Jandl, od roku 1993 katrem SR-65 fy. KPS Moravské Budějovice. Rod Jarošů je stále vlastníkem a provozovatelem všech uvedených nemovitostí.
Napsal Ladislav Jaroš st.
